Právní postavení sportovce
Martin Krejčí
Sportovcem může být úplně každý, někteří musí splnit určité podmínky pro členství v určitém klubu/týmu (spolku) či sportovní organizaci/svazu zastřešující daný sport. Mezi právy a povinnostmi sportovců jsou však takové rozdíly, že je potřeba si je rozdělit do úrovní jejich činnosti.
Od právního postavení sportovce se totiž odvíjí soubor jeho práv a povinností. Ty jsou v jednotlivých úrovních odlišné podle toho, pod jaký předpis (zákon) právní postavení sportovce spadá. Proto je dobré si představit základní rozdělení:
Rekreační sportovec nikde není registrován, sportovní činnost vykonává jako volnočasovou aktivitu
Rekreační sportovec s uzavřeným členstvím ve spolku/komerčních sportovních centrech/ který není součástí sportovního svazu
Registrovaní sportovci připravující se na aktivní sportovní činnost – soutěže
Sportovci se dále dělí mezi amatérské a profesionální. Toto dělení není zcela pevné, např. FAČR rozděluje své členy (hráče) dokonce na neprofesionální hráče, poloprofesionální hráče a profesionální hráče. Hlavními rozlišovacími kritérii jsou hlavně čas věnovaný sportovní činnosti, omezení v jiných činnostech a poskytovaná odměna.
Jak rozeznat profesionálního a amatérského sportovce?
Jelikož názory na tuto otázku nejsou jednoznačné, představíme Vám obecně ten nerozšířenější. Profesionální sportovec je fyzická osoba, která provozuje sport úplatně jako svou hlavní výdělečnou činnost, a která na základě smlouvy s klubem nemůže poskytovat své sportovní služby jinému klubu. V takovém případě lze fungovat buď jako podnikatel (OSVČ) či zaměstnanec podle Zákoníku práce.
Dále, pokud se jedná o registrované sportovce, tedy sportovce s platným členstvím v klubu či sportovním svazu, je třeba rozlišovat mezi zletilým a nezletilým. Nezletilí sportovci požívají vyšší ochrany, proto je u všech zásadních úkonů potřeba souhlasu rodičů, např. za nezletilé sportovce musí přihlášku o členství vyplnit vždy jejich zákonný zástupce.
Důležitá je určitě informace, že vždy stačí k zastupování nezletilého sportovce pouze souhlas jednoho zákonného zástupce. Z tohoto důvodu má zákonný zástupce dítěte (aspoň 1) vždy povinnost účastnit se tzv. informativní schůzky, kde se probírají jednotlivé náležitosti sportovního odvětví - pravidla, předpisy, dále představení provozovatele, tréninkový plán, informace o zázemí, termín úhrady členský příspěvků apod.
Může ale dítě profesionálně sportovat?
Určitě, Občanský zákoník v §34 stanoví výjimku ze zákazu závislé práce dětí mladších 15 let /nezletilých s neukončenou povinnou školní docházkou. Jde-li tedy o výkon sportovní činnosti dětí, je povolen, pokud souhlasí zákonný zástupce a taková činnost se nesmí příčit dobrým mravům nebo obcházet zákon, jinak by bylo takové právní jednání (smlouva) neplatné.
Členství
Registrace do sportovního klubu vzniká obvykle na základě podání vyplněné přihlášky o členství, jiných dokumentů a zaplacení zápisného poplatku. Samotný vznik členství v klubu, které je vždy dobrovolné, pak záleží na pravidlech daného klubu (např. přijetí registrace orgánem spolku), které jsou zpravidla vyjádřeny ve stanovách spolku nebo v jeho vnitřních předpisech. Vznikem členství se sportovec zavazuje tyto pravidla spolku dodržovat. Příkladem takové povinnosti je dodržování vnitřních předpisů klubu - řádné a včasné hrazení členských příspěvků, nebo třeba povinnost podstoupit preventivní sportovní lékařskou prohlídku u institutu tělovýchovného lékařství (bývá v některých sportech povinná).
Důležitým rysem sportovních klubů účastnících se soutěží je tzv. pyramidová struktura sportovních odvětví. Na vrcholu této struktury stojí mezinárodní sportovní federace (UEFA, AIBA) které sjednocují jednotlivé národní sportovní svazy daného sportovního odvětví (fotbal, box) na základě členství (FAČR je člen v UEFA, ČBA je člen v AIBA).
Mezinárodní federace zároveň udávají základní pravidla fungování soutěží, pravidla hry, vznik a zánik členství nebo třeba řešení sporů v rámci federace, které zavazují národní sportovní svazy k jejich dodržování a vymáhání na národní úrovni – proto tato pravidla zprostředkovaně působí i na jednotlivé členy sportovních klubů – sportovce, jelikož sportovní kluby jsou členy národních sport. svazů.
Zároveň si jak národní svazy, tak jednotlivé kluby mohou určité otázky, které neodporují pravidlům nadřazené sportovní organizace, upravit dle svého uvážení. Vznikem členství ve sportovním klubu se tedy stává sportovec zároveň členem národního sportovního svazu i mezinárodní federace.
Z členství neplynou pouze povinnosti, ale také práva. Mezi taková práva patří nárok na využívání sportoviště a jeho příslušenství (sprchy, zázemí apod.), právo účastnit se soutěží a akcí pořádané klubem/svazem, nebo třeba možnost uplatňovat své názory a návrhy orgánům spolku/svazu/federace.
Toto je citace. Tento prostor použij k citaci prohlášení z jiných externích zdrojů. Chceš-li tuto citaci upravit, klikni na text a nahraď jej vlastním obsahem. Text můžeš zadat přímo nebo jej sem zkopírovat
Massa sapien faucibus et molestie ac. Nulla facilisi morbi tempus iaculis urna id volutpat. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Massa sapien faucibus et molestie ac.
Toto je první položka ve tvém seznamu
Toto je druhá položka ve tvém seznamu
Toto je třetí položka ve tvém seznamu
Toto je první položka ve tvém seznamu
Toto je druhá položka ve tvém seznamu
Toto je třetí položka ve tvém seznamu